Čim jsem starší, tim jsou ty kocoviny horší a horší. Třeba dneska jsem se v poledne vzbudil a cejtil se jak úplný hovno, a to už jsem dva tejdny nic nechlastal. Kde jsou ty časy, kdy nám v patnácti stačil jeden krabicák ve dvou lidech a byli jsme šťastní, opilí a druhý den funkční. Dneska po pořádný kalbě nejsem schopnej druhej den vstát z postele a zformulovat smysluplnou větu.
Což mě přivádí na myšlenku, že kocovina není nic jinýho, než prachobyčejnej dojezd, to jen pohodlná lidská společnost si jej přejmenovala - společensky akceptovatelná droga přece nemůže způsobovat něco tak odpornýho, jako je drogovej absťák, fuj! Dáme tomu několik roztomilejch názvů, jako například kocour, opice a vůbec polovina zoologický zahrady, a budeme do sebe každej víkend vědomě futrovat legální substance, aniž bychom cítili jakoukoli vinu, jupí! Pravda je ovšem taková, že ve svý podstatě neni velkej rozdíl mezi party zombíkama ploužícíma se v neděli ráno domů z hospody a roztěkanou smažkou po třídenní jízdě na hlaváku. To jenom povrchní a pokryteckej pohled na svět nám brání to vidět, bipolární rozdělení toho co je dobrý a špatný se banalizuje a ospravedlňuje "legalitou" a ignorantstvím.
Já osobně bych si mejdan užil daleko víc, kdybych si na baru za večer mohl dát dvě piva a něco málo aspoň trochu kvalitního kokainu. Nedělal bych takovej bordel a ostudu, výjimečně bych si pamatoval co se dělo, byl bych víc uvolněnej a hlavně by mi druhej den v hlavě nelítaly hřebíky. Ono to neni takový sci-fi, jak se na první pohled zdá, v Anglii má u sebe každej druhej sedmnáctiletej fakan půl gramu MDMA a přijde jim to úplně normální, a opravtě mě jestli se pletu, ale nevypadá to, že by to na jejich společnost mělo nějakej negativní vliv. Snad možná jenom ta jejich šílená kuchyně, ale za to nejspíš může Thatcherová. A občas někomu někdo uřízne hlavu mačetou. Big deal.
Mimochodem, víte jak se říká dojezdu u LSD? Nijak, protože po LSD žádný nejsou.
Žádné komentáře :
Okomentovat