Nikdy jsme na sebe nekřičeli. Nikdy jsme se nedostali do euforickýho stavu nenávisti, házení věcí, breku, a následnýho vášnivýho objetí. Ze začátku to nebylo potřeba, protože jsme se milovali. Ke konci to nebylo možný, protože jsme se změnili.
Abych byl upřímnej, potřebuju se vykřičet.
Úplně jsem zapomněl, jaký to je, někoho milovat a důvěřovat mu tak moc, až to bolí. Protože jsme přece dospělí a tyhle věci neděláme. A nebudeme se o tom vůbec bavit.
Žádné komentáře :
Okomentovat